Syndrom vyhoření – riziko pracovníků ve zdravotnictví

PhDr. Jana Severová, CSc.  

Hlavní přednáška - sobota 2.10.2010

Přednáška se zabývá problémem syndromu vyhoření – burn out syndromu – u pracovníků ve zdravotnictví. Sydrom vyhoření se chápe jako situačně indukovaná stresová reakce, nebo jako poslední fáze stresové odpovědi, vyčerpání (Selye). Poprvé odborně popsán po 1. světové válce. Projevy se vážou k psychickému vyčerpání u osob pracujících s lidmi. Jeho složkou je jak emoční, tak kognitivní vyčerpání. Jsou důsledkem chronického nevyhnutelného stresu.

Existuje řada rizikových faktorů, které ke vzniku burn out syndromu vedou. Na druhé straně ale existují i protektivní faktory, které mohou vzniku syndromu předejít.

Vývoj syndromu je plíživý a probíhá v několika fázích. Postižený člověk nejčastěji jeho vznik nepozoruje, spíše je upozorněn svým okolím.

Pomoc je preventivní a terapeutická. Prevence jde prostřednictvím Bálintovských skupin. Terapie je v rukou psychologů a psychiatrů.